Když se řekne dovolená, většina z nás si představí pár dní volna, prodloužený víkend, možná týden, maximálně dva. Pár dní ale nestačí na to, aby si hlava skutečně odpočinula. Obzvlášť pokud se neumíte zbavit nutkání sledovat Slacky, Teamsy, a tisíce dalších notifikací z všemožných pracovních aplikací. Občas odpovíte oblíbenému kolegovi jen tak “mimo”, a někdy vám to třeba i udělá na krátkou dobu dobře. Je snad někdo, kdo se rád cítí neužitečný?
Dva týdny už jsou lepší, ale co když máte možnost si vzít dovolenou ještě delší? Nebo dokonce kariérní pauzu..
Dovolená delší než dva týdny už není jen o krátkém úniku. Je to šance opravdu „vypnout“ a dostat se do stavu, kdy nejen zapomenete na každodenní starosti, ale začnete také přemýšlet nad tím, co byste skutečně chtěli dělat. Najednou si dovolíte strávit čas přemýšlením o svých hodnotách, životních cílech a o tom, zda vám vaše práce přináší opravdové naplnění.
Delší dovolená nebo kariérní pauza může být nejen časem hluboké reflexe, ale i příležitostí naplnit jiné než kariérní cíle. Možná strávíte více času s rodinou, naučíte se něco nového, projdete Pyreneje nebo si splníte sen a postavíte pergolu na zahradě. Taková pauza nemusí vždy znamenat, že jste vyhořelí – může to být záměrný krok k tomu, abyste se věnovali tomu, co vás naplňuje mimo práci.
Návrat do práce po dovolené může být tak trochu jako návrat do reality po krásném snu – určitá míra nechuti je naprosto normální. Těžko se ráno vstává, emailová schránka přetéká a vám se chce jediné – vrátit se zpátky do těch pohodlných sandálů a do světa, kde největším problémem bylo, jaký koktejl si objednat, kde postavit stan nebo kam dnes dojet. Pokud vás tyhle pocity přejdou během pár dní, je to známka toho, že vše je v pořádku. Naše mysl a tělo prostě potřebují čas, aby se znovu přizpůsobily pracovním nárokům.
Ale co když ta nechuť přetrvává? Co když se týden po návratu stále cítíte rozmrzele, unaveně a bez energie? Pokud je návrat do práce jako nekonečná jízda na horské dráze, která vám nedělá dobře, možná je čas se zamyslet, zda opravdu sedíte na správné židli. Možná je čas na změnu – na novou výzvu, jiné prostředí nebo dokonce úplně jiný kariérní směr.
A na závěr jedna důležitá věc: buďte sami sebou a nebojte se změn. Nové projekty, i kdyby po vlastní ose, vám jednou mohou přinést nejen radost, ale i obživu. Mějte odvahu stát si za svou potřebou odpočinku a dopřát si čas na to, co vás skutečně naplňuje. Pamatujte, že není nic špatného na tom, že se nechcete vrátit do práce, pokud to znamená, že hledáte cestu, jak žít život podle svých představ. A kdo ví? Možná právě tenhle malý krok ke změně bude tím nejdůležitějším, který jste kdy udělali.