Co vše je potřeba zařídit než začnete podnikat?

Registrování živnosti, přihláška k platbě důchodového a zdravotního pojištění nebo rozhodnutí, jak evidovat doklady, jsou některé povinnosti, které řeší každý, kdo, se rozhodl začít s podnikáním. Většinu z nich lze řešit jediným formulářem a návštěvou jednotného kontaktního místa. Níže si přiblížíme, jak začít podnikat úplně od nuly.

V řadě oborů můžete začít podnikat i bez peněz, bez zaměstnanců i drahého vybavení. Potřebujete jen své znalosti, dovednosti a především trpělivosti k překonání začátků a administrativních překážek, které si ale níže vyjasníme. Nestačí tedy jen spustit e-shop nebo začít vyvíjet mobilní aplikace. Ve většině případů je třeba nejdříve požádat o živnostenské oprávnění, z čehož máme, jak už to obvykle bývá, výjimky. 

Pokud se rozhodnete podnikat v rámci společnosti, v příštím článku si povíme, jak založit obchodní společnost, co budete potřebovat, jaké má výhody a na co si dát pozor. Dnes se však podíváme na to, jak podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná, tedy jako živnostník.

Na samém počátku je třeba si uvědomit, co vlastně je podnikáním a co není. Většina laických představ směřuje k tomu, že podnikatel je někdo, kdo vlastní firmu, zaměstnance, takovou firmu řídí a vydělává hromadu peněz. Pro naše účely ale bohužel musíme nakouknout do zákona, konkrétně do živnostenského zákona, který označuje za podnikání:

soustavnou činnost (ne tedy příležitostnou činnost), která je prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. 

Teprve pokud jsou naplněny všechny shora uvedené znaky činnosti, bude se jednat o podnikání.

Kdy je možné vyvíjet výdělečnou činnost bez živnostenského oprávnění?

V některých případech můžete s podnikáním začít i bez živnostenského listu. Týká se to například:

• zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství (zde je třeba se zaregistrovat na obecním úřadě)
• činnost autorů 
• nezávislá povolání, která nejsou živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů (př. spisovatel, herec, hudebník a další)
• činnosti a podnikání podle zvláštních předpisů, ke kterým je většinou třeba státní zkouška: daňoví poradci, advokáti, soudní exekutoři, makléři, správci konkursní podstaty, znalci, tlumočníci, psychoterapeuti, přírodní léčitelé...

Jak začít podnikat na živnostenský list

Živnostenské oprávnění je potřeba získat u většiny oborů podnikatelských činností. Zpravidla je výhodnější zařídit si jej i v případě, že tuto povinnost podnikatel nemá – například při podnikání v zemědělství. V daňovém přiznání díky tomu lze využít vyšší výdajové paušály.

V první řadě je třeba navštívit živnostenský úřad a požádat o živnostenské oprávnění. Za jeho vyřízení zaplatíte 1 000,- Kč. Pověřený úředník s Vámi na úřadě vyplní jednotný registrační formulář, ve kterém stanovíte zaměření svého podnikání, které od sebe odlišuje rizikovost výsledku podnikatelské činnosti, zájem státu na dohledu a kontrole při provádění těchto činností a nutnosti získat hlubší a odborné znalosti či dovednosti k jejich provádění.

Základní dělení je na:

• živnosti ohlašovací – u nich stačí pouze ohlásit předmět podnikání na živnostenském úřadě
• živnosti koncesované – jedná se zpravidla o podnikání, u kterého je třeba souhlas příslušného orgánu státní správy (např. na prodej alkoholu, pro podnikání v oblasti výroby a úpravy kvasného a konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů kromě piva, vín a několika dalších výjimek, provozování nákladní autodopravy, pořádání veřejných dražeb, založení pohřební služby nebo pro založení cestovní kanceláře atd.)

Ohlašovací živnosti se dále člení na:

• volné
• řemeslné
• vázané

Nejjednodušší je situace v případě živností volných. Spadají sem činnosti, u kterých nepotřebujete žádný doklad o vzdělání ani o případné praxi. Přijdete na úřad, ohlásíte, že např. chcete spravovat weby, sociální sítě, nabízet marketingové služby nebo vyrábět šperky ze dřeva a úřad Vám tyto obory ihned bez dalšího zapíše.

U řemeslných živností je třeba Vaší způsobilost dokázat doklady o dokončeném vzdělání v daném oboru nebo alespoň šestiletou praxí.

Vázané živnosti zase vyžadují prokázání odborné způsobilosti. Konkrétní činnosti i zákonné požadavky jsou definované v příloze č. 2 živnostenského zákona, která je příliš obsáhlá na to, abychom ji tu celou procházeli, nicméně pokud už víte, co bude předmětem Vaší podnikatelské činnosti, stačí si se do přílohy podívat. Patří sem například velmi často provozované masérské služby, provoz autoškol nebo účetní poradenství. Pokud si nejste jistí, do které kategorie Vaše živnost spadá, úředníci vám poradí.

Jak se přihlásit k povinnému pojištění

Spolu s vyplněním jednotného registračního formuláře na úřadě požádáte o živnostenské oprávnění a zároveň se přihlásíte k:

• dani z příjmu
• platbě důchodového pojištění (sociální pojištění)
• k platbě zdravotního pojištění (není tak třeba kvůli nahlášení živnosti chodit na správu sociálního zabezpečení ani do zdravotní pojišťovny)

V prvním roce podnikání se platí na důchodové i na zdravotní pojištění minimální zálohy. Jejich výše se každý rok mění a vypočítáte ji následujícím způsobem:

• U důchodového (sociálního) pojištění je minimální záloha 29,2 % z jedné čtvrtiny průměrné hrubé mzdy – pro rok 2024 to bude 3 210,- Kč.

• U zdravotního pojištění tvoří zálohy 13,5 % z poloviny průměrné hrubé mzdy – v roce 2024 tedy budou 2 968,- Kč.

Jak vyřešit účetnictví

Hned na počátku Vaší činnosti je třeba si stanovit, jakým způsobem budete řešit účetnictví a daně. Odvíjí se od toho další práce s doklady. Na výběr máte:

1. paušální daň, kdy evidujete své příjmy a každý měsíc zaplatíte najednou zálohu na daň, důchodové i zdravotní pojištění
2. evidenci příjmů a pohledávek, při které evidujete příjmy, zatímco výdaje odečítáte pomocí příslušného paušálu
3. daňovou evidenci, kdy evidujete kromě příjmů také skutečné výdaje
4. a podvojné účetnictví, ve kterém se zajímáte zejména o náklady a výnosy – tato varianta je administrativně nejnáročnější.

Pokud začínáme podnikat od nuly, je často nejvhodnější varianta 2., tedy evidence příjmů a pohledávek. Na rozdíl od paušální daně umožňuje v daňovém přiznání využít odpočty a zvýhodnění – a snížit si tak daňový základ. Zároveň je jednodušší než daňová evidence a účetnictví. Pokud se pro tuto variantu rozhodnete, stačí vám evidovat vydané faktury a přijaté platby. 

Vše ale záleží na charakteru Vašeho podnikání. Pokud nebudu mít daňově co uplatnit, protože budu pracovat hlavou bez nutnosti pořizování a udržování složité a drahé techniky, nedává naopak tato varianta smysl.

 Pro příklad můžeme uvést činnost content managera sítě kaváren, který ke své práci na počátku bude potřebovat poslední model MacBooku, nicméně tím jeho náklady víceméně končí a bude pro něj nejvýhodnější danit paušálem (výdaje paušálem představují formu výdajů, která spočívá v odečtení fixní části od reálných ročních příjmů a spočívá v domněnce, že Vaše náklady na provoz podnikání představují od 30 do 80 %, i když to je zpravidla mnohem méně a nemusíte nic prokazovat sbíráním a skladováním stovek účtenek). 

Naopak rozhodnete-li se otevřít společnost na údržbu zahrad, Vaše měsíční, potažmo roční náklady na udržení Vašeho podnikání mohou jít do milionů při pořízení drahých strojů, sekaček, pil, traktorů, vozového parku a jejich servisu. 

Obvykle je ale vhodné zaznamenávat si také výdaje spojené s podnikáním. Snadno tak zjistíte, jestli se vám víc nevyplatí daňová evidence.

Kdy nepotřebujete registraci k DPH

Pokud začínáte podnikat, můžete se zaregistrovat i k DPH. Pro většinu podnikatelů je však lepší na DPH nespěchat a stát s jím, jakmile naplníte podmínku ročního obratu ve výši 2 000 000 Kč. Být plátcem DPH znamená totiž mnoho povinností navíc. Dobrovolně se registrovat jako plátce DPH se Vám tedy vyplatí, především když:

• jsou Vaši zákazníci plátci DPH
• Vy sami nakupujete od firmy, která plátcem DPH je
• Vaše příjmy jsou nižší než výdaje za nakoupené zboží – stát poté vrací podnikateli rozdíl, který vznikl rozdílem DPH při nákupu zboží od dodavatele a DPH použitému při prodeji zboží koncovým zákazníkům.
• Na zboží zakoupené od dodavatele se uplatňuje vyšší sazba DPH než na zboží, které prodáváte zákazníkům

Jak začít podnikat při zaměstnání

Pokud začínáte podnikat při zaměstnání nebo v průběhu mateřské dovolené, je situace o trochu složitější. Nejen, že přicházíte o zaměstnanecký komfort v podobě neřešení ničeho, vyjma pracovních úkolů, ale musíte, ať chcete nebo nechcete, řešit i fakturaci. Dále chcete-li podnikat ve stejném oboru jako váš zaměstnavatel, potřebujete jeho písemný souhlas, který zaměstnavatel může vzít kdykoliv zpět.

Překážka může nastat také v případě, že jste u zaměstnavatele podepsali takzvanou konkurenční doložku. V takovém případě nesmíte pracovat ve stejném oboru ještě určitou dobu (zpravidla rok) po odchodu ze zaměstnání. Abychom zde ale nerozebírali pouze nevýhody, Váš zaměstnavatel je zároveň povinen platit Vám po dobu trvání konkurenční doložky peněžitou náhradu, která musí měsíčně činit minimálně polovinu Vaší průměrné mzdy. Pokud chcete zjistit, jak a zda vůbec jste konkurenční doložkou vázáni, podívejte se do své pracovní smlouvy, kde musí být vše jasně stanoveno. U státních zaměstnanců je potom souhlas zaměstnavatele nutností bez ohledu na obor podnikání.

Další postup podnikajícího zaměstnance je stejný jako u podnikání „na plný úvazek“. Na živnostenském úřadu tedy vyplníte jednotný registrační formulář a založíte si příslušnou živnost atd., jak jsme si popsali výše.

U podnikání při zaměstnání nebo na mateřské v prvním roce neplatíte zálohy na důchodové ani na zdravotní pojištění. Obě zaplatíte jednorázově po podání přehledu o příjmech a výdajích. Tento přehled musíte podat do konce dubna v roce, který následuje po prvním roce podnikání. Pokud tedy začnete podnikat v roce 2024, přehled o příjmech a výdajích podáte do konce dubna 2025.

Zdravotní pojištění hradíte i v následujících letech, pokud nadále provozujete podnikání jako vedlejší zdroj příjmu. Platby sociálního pojištění se pak počítají od druhého roku podnikání na základě pravidelných měsíčních záloh stanovených správou sociálního zabezpečení. Pokud vaše příjmy z podnikání přesáhnou rozhodnou částku, která pro rok 2024 činí 105 520 korun, musíte také platit důchodové pojištění a příslušné zálohy. Pokud jste podnikali pouze část roku, rozhodná částka se snižuje o jednu dvanáctinu za každý měsíc, kdy jste podnikání nevykonávali.

Závěr

Většina lidí, paradoxně těch, kteří mají skutečně skvělý nápad, se začít podnikat bojí. Většinu odrazují administrativní překážky nebo strach z neúspěchu. Vězte, že stejné překážky a výchozí pozici před sebou kdysi měli všichni, kdo dnes mají miliardové obraty. Ano, složité zákony a papírování příjemné nejsou, ale naučí se to opravdu každý. A neúspěch? I ten k podnikání občas patří, ale pokud se to nerozhodnete ani nevyzkoušet, neúspěch Vás potkal, ještě než jste začali. Ať už se rozhodnete jakkoliv, přejeme, aby pro Vás bylo Vaše rozhodnutí šťastné.