V podcastu Projectwave jsme si tentokrát povídali s Lubošem Šrámkem, podnikatelem, který se nikdy nebál jít do věcí po hlavě. Začínal hned po škole, prošel pády i vyhořením, ale vždy se dokázal znovu zvednout. V rozhovoru sdílí, proč je pro něj podnikání hlavně o svobodě, proč nesmí člověk „zůstat stát na místě“ a jaké zkušenosti by dnes předal těm, kteří teprve začínají.
Na blogu najdete zkrácenou verzi ve formě interview. Celý rozhovor je k dispozici na našem YouTube kanálu.
Po škole jsem vydržel v zaměstnání jen pár měsíců. Uvědomil jsem si, že autorita mi nesedí – chtěl jsem rozhodovat sám za sebe. Koupil jsem si dodávku a začal dělat autodopravu.
To nezapomenu. Naložil jsem zboží za tři sta tisíc a po dvaceti kilometrech se mi otevřely dveře. Polovina nákladu skončila na silnici. Naštěstí to pokryla pojistka, ale dobré jméno jsem si tím neudělal. Jiný by to možná zabalil, ale já pokračoval dál.
Byl jsem rozhodnutý, že se živit podnikáním prostě chci. Bral jsem to jako zkušenost – a raději jsem šel hledat další příležitosti, než abych skončil.
Ano. V roce 2013–2014 jsem vyhořel. Měl jsem leasingy, hypotéku, nové vozy a ten tlak mě úplně semlel. Dokonce jsem se na čas nechal zaměstnat, abych měl čistou hlavu.
Zaměstnání mi ukázalo, že podnikání jde dělat i jinak – s lidmi. Najednou jsem zjistil, že nemusím všechno zvládat sám.
👉 Mnoho podnikatelů na začátku táhne všechno na vlastních bedrech. Přitom dnes není nutné dělat vše sám – od marketingu po asistenci můžete část práce outsourcovat. Podívejte se na nabídku našich služeb z oblasti marketingu a administrativy, které vám v začátcích uvolní ruce pro to nejdůležitější.
Ano. Každý pád mě donutil přemýšlet jinak. Naučil jsem se, že je nezbytné mít více zdrojů příjmů – když spoléháš jen na jeden, stačí krize a je konec.
Peníze. Otevřeně říkám, že kdyby podnikání nevydělávalo, skončil bych.
Dřív jsem chtěl jen vydělávat. Dneska je pro mě důležitější čas – chci se věnovat rodině, mít volnost. Peníze jsou motor, ale svoboda je cíl.
Na začátku to moc nešlo – doprava znamenala, že jsem musel vyjet kdykoliv. Dnes už si vybírám a dělám to tak, abych měl prostor i pro děti.
Dřív stačilo podat ruku a platilo to. Dneska se vše potvrzuje maily a smlouvami. Mrzí mě, že osobního kontaktu ubývá.
Ano. Někteří řidiči nebo známí se chtěli vydat vlastní cestou. Když za mnou přišli, snažil jsem se jim pomoct – třeba prvními zakázkami nebo radou, jak začít. Mám rád, když se někdo rozhodne postavit na vlastní nohy.
Dobře se mi to poslouchá. Podnikání není jen o sobě, ale i o tom, že člověk může pomoct dalším vyrůst.
Zůstávám u autodopravy a autoservisu, ale hodně mě lákají nemovitosti. Tam vidím jistotu do budoucna.
Podnikavost. Baví mě hledat nové cesty – třeba expresní dopravu, investice, pronájmy. Nemám rád stát na místě.
Určitě mít rezervu – v autodopravě klidně půl milionu. A začít s někým ověřeným, kdo zaplatí. Když narazíš na špatného partnera, může tě to položit dřív, než se rozjedeš.
Lubošův příběh ukazuje, že podnikání je plné pádů i vzestupů, ale také svobody, kterou v klasickém zaměstnání nenajdete. „Nikdy nezůstat stát“ – to je jeho recept, jak se posouvat dál. Celý rozhovor je k dispozici na našem YouTube kanálu.
Nevíte kde začít? Přidejte se k nám a objevte možnosti práce na volné noze.
Začít