I have a dream

Inspirace z historie: Sen Martina Luthera Kinga Jr.

Když přemýšlím o tom, co to vlastně je takový sen, vybaví se mi proslulý projev Martina Luthera Kinga Jr.  z 28.8.1963, který vstoupil do historie pod názvem I Have a Dream Speech. Krátký úryvek:  „Sním o tom, že jednoho dne na cihlově červených svazích v Georgii budou moci potomci někdejších otroků usednout jako bratři u jednoho stolu s potomky někdejších otrokářů….. Sním o tom, že mé čtyři malé děti budou jednoho dne žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy své kůže, ale podle kvality charakteru. O tom dnes sním.“ 

To byl, panečku, sen! Sen v době, kdy v USA platily Segregační zákony (od roku 1878, kdy bylo zrušeno otroctví, až do roku 1965.). Segregace byla běžná ve všech oblastech života – veřejná doprava, armáda, nemocnice, nemocnice, restaurace, bydlení, obchody, školy, telefonní budky atd. Kromě toho, že platily segregační zákony, byla rasová segregace hluboce zakořeněná v myslích lidí.

Podnikání v ČR: je to opravdu sen?

Myslím, že oba uvedené sny nelze srovnávat, ačkoli označení sen je stejné. Skoro mám pocit, že přání podnikat v České republice by se ani nemělo nazývat snem. V tomto případě to zní trochu nadneseně. 

Před rokem 1989, v době komunistického režimu, bylo soukromé podnikání prakticky nemožné, a tak by se dalo říci, že tehdy bylo snít o podnikání opravdu snění o něčem nedosažitelném. Dnes však může podnikat prakticky každý, kdo má chuť a odvahu.

Vnitřní omezení: Překážky, které nás brzdí

Samozřejmě, že existují různé překážky, jako nedostatek peněz, mimořádně komplikovaná legislativa, přístup úřadů nebo spíš úředníků někdy hraničící se šikanou,  apod. Ale v České republice je mimořádně svobodná atmosféra, zaručená jednak psanými pravidly, především Listinou základních práv a svobod a také nepsanými pravidly, tady se jedná především o toleranci, někdy možná pramenící z lhostejnosti, flegmatismu, někdy z obyčejného strachu se ozvat. V každém případě jsou Češi vůči druhým tolerantní. Nehodnotím, jestli je to vždy správné nebo ne, uvádím to pouze pro dokreslení skutečnosti, že v naší republice jsme omezováni, ať už státem nebo ostatními lidmi, opravdu minimálně. Je dobré si to uvědomit.

Zatímco vnější omezení jsou minimální a často překonatelná, mnohem náročnější jsou omezení, která přicházejí zevnitř. Po počáteční euforii přichází tvrdá realita. Tady se slovo „sen“ začíná objevovat v pravém slova smyslu, protože překonat vlastní strachy, pochybnosti a nedostatek vytrvalosti je nejtěžší částí podnikání. Mnozí se zaleknou ještě předtím, než vůbec začnou.

Lidé se často bojí opustit zaměstnání, i když je to zaměstnání, které jim doslova ničí život, což by samo o sobě měl být důvod ke změně. Přestože je nezaměstnanost v České republice nízká a možnost najít nové zaměstnání vysoká, obavy z neúspěchu jsou silné.

Rodina a přátelé: Podpora nebo překážka?

Kapitola sama pro sebe jsou rodinní příslušníci, většinou manželé;  kamarádi a známí, kteří nás odrazují a znejišťují. Nenechme se odradit těmi, kteří sami nepodnikají a nemají s tím žádné zkušenosti, nemají nás co naučit. Naopak se inspirujme úspěšnými, a těch není málo. 

Závěr: Síla snu

Oba sny, o kterých píšu, mají odlišný kontext ale něco mají společného, jsou to sny o svobodě. Okolnosti, za kterých snil Martin Luther King Jr. svůj sen,  byly pro jeho splnění velmi nepříznivé, ale ten sen se splnil. I my můžeme své sny uskutečnit pokud budeme ochotni čelit výzvám a překonávat překážky.